Zpráva

„Ti, kteří si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.“ George Santayana, filozof a spisovatel. – Dozorci v koncentračním táboře nahání a bijí vězně. Pokusy o útěk jsou přísně trestány. – Zajatec Freddy si představuje, jak visí oběšený na vstupní bráně. Na krku má pověšenou ceduli s výsměšným nápisem Hurá! Uý jsem zase tady. – Kápové neurvale probudí vězně včetně písaře Freddyho. Muž se v umývárně baví s nováčkem, půjčí mu misku a dá mu dobré rady pro zdejší pobyt. Zapíše zemřelé, papír odtrhne a schová do kapsy. – Vedoucí bloku Lausmann posílá vězně z baráku na pracovní směnu, v pozadí hraje orchestr. Písař vše bedlivě pozoruje. 7. dubna 1944, Osvětim-Březinka. Den 1. Freddy je viditelně nervózní. Zajde do stodoly plné mrtvol a do skrýše pod podlahou uloží zápisky. – (vzpomínka) Alfréd Wetzler zvaný Freddy dorazí do Osvětimi. S ostatními příchozími odevzdá majetek. Na příjmu stojí nahý a vyholený, vyfasuje vězeňský mundúr. – Freddy dorazí na místo, kde vězni staví další budovy. Se slovenským přítelem Valérem si lehne do jámy pod dřevěné trámy. Škvírou pozoruje příjezd nových vězňů. – V prkenné márnici kolega písařovi předá informace o počtu zemřelých. Freddy je zapíše do spisu a ten si je zase schová. Vězni svorně doufají, že se jejich informace dostanou ke Spojencům, kteří pak tábor srovnají se zemí. – Na konci dne se na apelplacu přepočítávají vězni, dva Slováci chybí. Leží schovaní v jámě. Rozzuřený velitel Schwarzhuber zahájí pátrání, rozezní se hlasité sirény. Nacisté vyslýchají všechny nastoupené spolubydlící, jednotlivce před zraky ostatních bijí. – Ponižování, brutální tresty a vraždění pokračují v lese. Sadista Lausmann trestancům ukazuje fotku svého syna, který padl na východní frontě. – Vedoucí tábora silně znepokojuje, že uprchlíci zde pobývali od léta 1942, a tedy dobře znají místní poměry. – Vězni mrznou na apelplacu. Pavel, jeden z roztřesených mužů, se potají podělí o chléb. Lausmann jej pozoruje a v zápisníku si nakreslí čárku. – Den 2. Freddy s Valérem leží v jámě. Staveništěm procházejí nacisté se psy, mladíků pod trámy si naštěstí nevšimnou. – Vězni jsou stále nastoupeni před barákem. Vedoucí odvede do baráku Pavla, ukazuje mu čárky znázorňující, kolikrát za noc jej chtěl zabít. Zajatci vyhrožuje, avšak žádné informace z něho nedostane. Po příjezdu dalšího transportu vypukne chaos a střelba, na zemi zůstane ležet mnoho mrtvých. – Muži dál stojí venku v pozoru, třesou se zimou. Na barák je Lausmann hodlá pustit jen výměnou za informaci o uprchlých písařích. Pak chladnokrevně a na výstrahu zastřelí dceru jednoho z trestanců. – Den 3. Dvojice nadále vyčkává v úkrytu. Vězni pokračují v práci na stavbě. V noci na apelplacu si rozhněvaný vedoucí jednoho vybere a za barákem ho zastřelí. – Freddy s Valérem konečně slyší sirény oznamující konec pátrání. Odsunou dřevěné trámy, vylezou z jámy a plazí se pryč. Podlezou plot a ocitnou se na svobodě. Utečou do lesa, kde spí v hromadě větví a sbírají bobule. Valér si poraní nohu, přítel mu dá svou botu. – Dvojice pokračuje v náročném útěku. Muži z kopce pozorují vojenskou základnu. Během cesty chvílemi odpočívají. Freddy zjistí, že vytrousil druhou část zprávy. Vyčerpané a hladové vězně objeví polská dívka, každému daruje půl bochníku chleba. Později se k nim vrátí i se švagrem, který se dobře orientuje v místních horách. Utečencům darují boty a jídlo. Muž vede zmožené zběhy lesem, musí je popohánět, aby rychle překonali nebezpečné území. – Den 11. Freddy upadne na zem, s Valérem se plazí dál. Dorazí do vesnice, kde zkolabuje a ztratí vědomí. Místní je u sebe ubytují, vrátí jim i ztracenou zprávu. Muž v uniformě Hlinkovy gardy dvojici zaveze do honosného sídla. Vězni tu vypovídají o svých zkušenostech z Osvětimi. Dostanou psací stroj, na kterém přepíší svou zprávu. – Den 22. K uprchlíkům dorazí pracovník Červeného kříže Warren. Daruje jim balíčky s humanitární pomocí, jež organizace údajně posílá do koncentračních táborů. Bývalí zajatci je nikdy předtím neviděli. Pracovníka upozorní, že jako vězni byli také nuceni lživě psát v dopisech a na pohlednicích o tom, že se jim v táboře daří dobře. Mezinárodní pomoc označí za neúčinnou. Freddy vysloví přání, aby Spojenci konečně bombami zničili hrůznou Osvětim. – K bombardování tábora nikdy nedošlo. Mstivý obersturmführer Thilo vězně rozděluje na dvě skupiny. Dobrotivého Pavla pošle na smrt. – Zprávu Vrby a Wetzlera otiskla americká média až po sedmi měsících. Byla zkrácená a upravená. Novináři se báli, že hrůzám, které byly ve zprávě popsány, by nikdo neuvěřil. – Do koncentračního tábora Osvětim-Březina bylo deportováno přibližně 2 500 000 lidí. Předpokládá se, že zhruba 1 100 000 tam bylo také zavražděno. – Zpráva Vrby a Wetzlera pomohla zachránit životy 120 000 budapešťských židů, kteří měli být deportování na smrt.