Kapitán Korda

Malý Pepík z dětského domova se sblíží s výpravčím „kapitánem“ Kordou v nemocnici, kde se oba léčí. Korda má děti rád, a protože žije v bezdětném manželství, odvede si po skončení léčby chlapce domů. Pepík je u Kordů šťastný. U nich objevuje nový svět, nové zážitky, přátelství a laskavost. Spolu s kamarádem Mikuldou a dětskou partou Hašťaláků se podílí také na různých rošťáckých kouscích. Ale při stavbě loďky se učí rovněž od nového otce dovednostem i pocitu odpovědnosti za své činy. Blíží se prázdniny a Kordovi se rozhodnou chlapce adoptovat. Do jejich plánů zasáhne Pepíkova vlastní matka. Před lety se vdala na vesnici a nyní chce mít synka u sebe. Pepíkovi se rázem změní život. Otčím ho nemá rád, v Pepíkovi vidí vetřelce, který stojí peníze. Nutí ho proto stále k práci. Pepík v teskných chvílích posílá svému „kapitánu“ v láhvích po vodě smutná poselství. Občas také něco zkazí a pak jsou doma velké mrzutosti. Po jedné roztržce s otčímem se vydá Pepík pěšky za „kapitánem“. U kolejí ho najde starý hradlař a přivolá Kordu. Ten si ho s láskou bere zpátky domů.