Jako kníže Rohan

Pan Antonín Špáta nemá moc peněz, ale přesto karbaní. Jeho žena Baruška mu to vyčítá, ale marně. Jednoho dne jej navštíví „posílák“ od soudu v Pace. Špáta dědí peníze po strýci z Náchoda. Špáta si to nechá prověřit od mistra Žežulíka, a pak se ihned vydává s matkou pro peníze. Zpátky už přijíždí jako velký pán. Pozve sousedy na trachtaci, kde se již jen chlubí, co vše koupil a jaký je boháč. S těhotnou Baruškou se jen hádá a většinou odchází do hospody. Zde se naparuje jako krocan, poroučí každému, co hrdlo ráčí, a vůbec se chová jako kníže Rohan. A jednoho dne se zde seznámí s dcerou místního obyvatele Krančila, Pepičkou. Ta dělá lehkou dívku ve Vídni. Což ovšem Špáta zatím neví. Jede s ní na posvícení do Hořic, na což si ovšem vypůjčí od místního lichváře. Při jejich jízdě bryčkou zraní Barušku, která následně porodí mrtvé dítě a sama umírá. Antonín se zatím peleší s Pepičkou a nic netuší. Pak se ovšem domů vypraví a stihne zrovna Baruščin pohřeb. Z toho je pak i s matkou vykázán ostatními lidmi. Vrací se tedy zpět za Pepičkou, ale zde jej čeká jen její otec. Zabavuje Špátovi peníze a poví mu pravdu o jeho majetku. Antonín tomu stále nevěří a jede zase domů, kde jej čeká překvapení.