Itálie, třicátá léta 20. století. Z vesnice do města přijíždí Quido, náhodou potkává učitelku Doru, do které se zamiluje na první pohled. Získá si ji svým vtipem a osobitým humorem. Dora si Quida i přes odpor svých rodičů vezme. Jejich syn Giosué se poprvé setkává se svou babičkou až v knihkupectví, které rodiče otevírají. V Itálii před druhou světovou válkou nastupuje k moci fašismus. Stejně jako v Německu i zde dochází k postupnému utlačování a následné deportaci Židů do koncentračních táborů. K deportaci jsou určeni také Quido a Giosué. Dora, která není židovského původu, se rozhodne sdílet jejich osud.
V koncentračních táborech mají šanci déle přežít jen práce schopní. Ostatní jsou hned po příjezdu likvidováni v plynových komorách. Quido svého syna zachrání. Vše mu vyloží jako hru podle přísných pravidel. K získání hlavní ceny (tanku) je třeba nasbírat 1000 bodů při dodržení přísných pravidel hry. Nesmí se dívat vojákům do očí, plakat, stěžovat si a prosit o jídlo. Chlapec věří, že smrt, krev a bolest okolo jsou jen hra. „Hra“ pokračuje. Přibližující se fronta uvádí vedení tábora v paniku – snaží se zlikvidovat důkazy a svědky. Quido vysvětluje synkovi, že nastává poslední fáze hry, kdy je třeba se schovat a vylézt teprve, až bude ticho. Quido je zastřelen při pokusu o setkání s Dorou, ale Giosuè je zachráněn a setkává se se svou matkou.