Cukrová bouda

V posledních dnech války roku 1945 padne v přestřelce s Němci František Přibyl. Po pohřbu odjede vdova se dvěma synky, Martinem a Ondrou, do mužova rodného kraje, do vesnice pod Kralickým Sněžníkem. Život v pohraničním kraji není pro osamělou ženu jednoduchý. Vesnice je téměř vylidněna, vázne zásobování, v horách se skrývají wehrwolfové a občas je slyšet střelbu. Starší synek Ondra matce pomáhá a zároveň intenzivně vstřebává nové prožitky. Pozná českého starousedlíka Škurka, německé ženy pracující v lese, vojáky z ženijní jednotky, kteří odstraňují miny, mladého nadporučíka. V noci se mu zdává o mrtvém otci, kterého velmi miloval. Proto uteče z domu, když zjistí, že nadporučík se uchází o jeho matku. Ondra se spřátelí s Němcem Fredou, navrátilcem z koncentračního tábora, kterého udala nacistům vlastní žena. S Fredou pozná také dřevařskou chatu, nazývanou cukrová bouda. Spolu s ním se také ocitne v nebezpečí před skupinou wehrwolfů, mezi nimiž je Fredův syn Rudi. Freda syna přemlouvá, aby se vzdal, ale zfanatizovaný mladík odmítne a otce chce zabít. Vojáci bandu zlikvidují a mezi mrtvými je i Rudi. Po jeho smrti ztratil Freda zájem o život. Postaral se jen o pramen, který kdysi upravil na počest Rudiho narození. Nyní bude patřit Ondrovi, Martinovi a dalším.