Kousek nebe

Vazebně stíhaný mladík Luboš si v cele načerní tvář a zazpívá jako černoch zachmuřenému spoluvězni Brunovi. Ten však nemá náladu. – Vězni derou peří; Luboš si trochu schová, aby se mu lépe spalo. Mladík medituje o „exotických“ jménech věznic či lágrů: Bytíz, Illava, Leopoldov. – Vězni pozorují, jak na dvoře věší ženy prádlo. – V noci Luboš budí Bruna ze zlého snu. – Bachaři najdou schované peří. Luboš musí do korekce. Po návratu má pro něho Bruno schovaný chléb. – Bruna, původně odsouzeného k trestu smrti, odvedou. V cele se vystřídají další spoluvězni. První z nich se mladíka věčně vyptává, druhý (starý muž) mluví jen o jídle; sní o dobrotách i nad šachovými figurkami z chlebové střídky. Ty pak skončí v jeho žaludku. – U soudu dostane Luboš dvanáct let za protistátní činnost a za pokus o překročení státní hranice. – Mladík absolvuje osobní prohlídku, vyfasuje mundur a nastoupí k výkonu trestu. – Vězni mají na dvoře vykopat hluboký příkop. Úsek, na který mladý bachař Dráb zlomyslně vybere Bruna, vede podél psí boudy, obývané „ostrým“ rotvajlerem ještě po Němcích. Luboš se dobrovolně přihlásí jako Brunův parťák. – Bruno pošle při práci Luboše, aby si ulevil u zdi. Mladík tak vidí oknem do suterénní prádelny, kde pracují ženy. Zahlédne mladičkou vězeňkyni a na první pohled se zamiluje. – Ve společné cele shání Luboš tužku. Bruno mu poradí, aby se obrátil na Básníka. Tužka je zakázaná, ale když se starý muž pohledem dorozumí s Brunem, půjčí mu ji. – Kuchař přinese Brunovi zbytky pro psa. Luboš k obveselení ostatních štěká a předvádí, jak je hodný, když dostane od „pána“ kostičku. Večer píše dopis… – Bruno s Lubošem při kopání nenápadně lákají psa na zbytky. Když se Dráb schová před deštěm, doběhne mladík k oknu do prádelny a poprosí starší vězeňkyni, aby předala dívce dopis. Dozví se od ní, že se jmenuje Dana. Dívka se zase z rozmočeného dopisu dozví ctitelovo jméno. – Když vězni vyvážejí kameny na jiný dvůr, kde je šibenice i zahrádka, natrhá tam Luboš pro děti vězeňkyň, které se zde batolí, i pro Danu pár jahod. – Večer si Dana v cele u okna pochutnává na jahodách. – Psa na dvoře už mají Luboš s Brunem ochočeného. Když Dráb udeří Luboše, pes se překvapivě na bachaře vrhne. Zasáhne druhý dozorce, který rotvajlera zastřelí… – Bachaři odvedou večer Luboše do suterénní místnosti, kde ho Dráb surově zmlátí až do bezvědomí. – Bruno poradí spoluvězni, aby tvrdil, že umí zednické a pokrývačské práce, a tak je Luboš přeřazen do pracovní skupiny, jíž velí dobrácký bachař Starej. První den má uklidit celu. Z přízemního okna zpozoruje ženy, věšící prádlo. Neodolá a zavolá na Danu. Odměnou je mu dívčin úsměv. – Když je Luboš hotov s úklidem, sedne si na okno s knihou. Všimnou si ho některé z vězeňkyň a jedna z nich, vitální šlapka Dorota ho k Danině nelibosti dokonce přes mříže políbí. – Luboš pracuje s klempířem Roubalem a pokrývačem Šebkem (původně sedlákem) na střeše. Vyleze až na špici pankrácké věznice a pozoruje Prahu. Jindy se riskantně spustí na laně až k Daninu oknu a políbí ji. – V noci vzbudí trojici pokrývačů Starej. V suterénu praskla voda a je třeba ji spravit. Za svítání dorazí do věznice popravčí. Dráb, který doprovází odsouzence, donutí Luboše, aby se díval s jeho komentářem na popravu. – Při práci se Luboš poraní na noze o ostrý plech. Noha mu oteče a mladík má horečku. Vězeňský lékař, který si zde rovněž odpykává trest, vezme uzdravujícího se mladíka do ordinace jako pomocníka. Na vyšetření přijdou ženské. Vyzývavá Dorota se hned hrne k Lubošovi. V ordinaci se objeví i Dana, která má zdravotní potíže z vlhkého prostředí. Je překvapená, když vidí Luboše v bílém plášti. Přijde opět, ale místo toho, aby se připravila na injekci, vrhne se Lubošovi do náruče a začnou se před doktorem vášnivě líbat. Dívka chlapci smutně sdělí, že ji převezou jinam. Marně oba prosí lékaře, aby jim pomohl. – Za Lubošem přijede matka a mladší bratr, ale mladík se na ně smí kvůli Drábovi podívat jen kukátkem ve dveřích. Vzápětí dostane své šaty a kufřík a je s ostatními odvelen do autobusu. Při odjezdu zahlédne před věznicí příbuzné; ti ho však nevidí. – Konečně autobus zastaví na dvoře zchátralé věznice. Část vězňů vystoupí. Místo nich nastoupí několik žen, mezi nimi i Dana. Lubošovi se podaří zbožňované dívce poslat svoji fotku z dětství. Na rub napíše, zda by chtěla takového kluka. Dana nadšeně přikývne. V noci dorazí do slovenské věznice. Bachaři odvádějí muže i ženy do cel. Dorotě došlo, že Luboš stojí jen o Danu, a tak se domluví se známou dozorkyní. – Jeden z mužů pozná ve spoluvězni v obleku diplomata, který prý v OSN tvrdil, že Československo politické vězně nemá. Chce si to s ním vyřídit, ale ostatní mu v tom zabrání; tento vězeň na tom není lépe, než oni… – V noci Dorota odevzdaně souloží s mladým bachařem. Ten pak podle dohody odvede vyděšeného Luboše z cely do jakéhosi skladu s tím, že se pro něho v šest hodin vrátí. Na zemi jsou matrace. A čeká tu Dana… Dvojice se políbí a něžně se pomiluje. Zazpívají si a zatančí si spolu. Ve vedlejší místnosti se při další souloži s dozorcem usmívá Dorota. – Když Luboš odchází, dívka ještě spí. Od bachaře se dozví, že jsou v Illavě a že ihned odjíždí do obávané věznice v Leopoldově.