Vyšší princip

červen roku 1942. Na následky atentátu umírá zastupující říšský protektor Heydrich a v protektorátu Čechy a Morava vypukl nacistický teror. Studenti oktávy maloměstského gymnázia politice nevěnují pozornost, daleko důležitější jsou pro ně maturitní písemky. Gestapák Wolf nařídí odstranit z výlohy knihkupectví žertovné maturitní tablo. Noviny vyšly ve smuteční úpravě. Oktaván Ryšánek přimaluje na Heydrichovu fotografii kníry, spolužáci se smějí, Havelka je však varuje před provokováním a zmačkané noviny vyhodí. Jana Skálová požádá svého nadaného spolužáka Ryšánka o pomoc při doučování latiny. Mezi mladými lidmi se rodí křehká láska. Syn místního kolaboranta Zajíček není pro špatný prospěch připuštěn k maturitě. Ze msty udá tři své spolužáky Ryšánka, Havelku a Moučku na gestapu a přiloží pomalované noviny. Třídní profesor oktávy Málek je starý muž, žijící ve světě antických klasiků. Zatčení tří studentů jím však otřese a profesor za ně statečně intervenuje u místního velitele gestapa. Přes nacistovy sliby jsou chlapci pro „schvalování atentátu“ popraveni. Málek má čin studentů odsoudit. Místo toho před celou třídou nazve jejich popravu vraždou. Studenti povstanou ve svých lavicích a dají tak najevo svůj souhlas s názorem profesora.