Už zase skáču přes kaluže

Malý Adam se narodil do chudé venkovské rodiny. Otec byl rajťák, krotil koně v panském hřebčíně. Adam po něm podědil velkou lásku ke koním a už se nemohl dočkat, až trochu povyroste, aby ho otec naučil zacházet s koňmi. Jednoho dne kamarádi Adama navedou, aby vystřelil prakem na mladého kováře. Kovář se rozzlobí a pustí se za Adamem. Adam se před ním schová v rybníce. Večer dostane vysokou horečku a lékař, přivolaný následujícího dne, konstatuje, že jde o obrnu. Adam nemůže chodit a musí do nemocnice. Tam mu jednu nohu trochu poopraví, ale i tak čekají chlapce do konce života berle a vozík. Maminka se trápí, ale Adam ji utěšuje. Věří, že bude zase skákat přes kaluže a že bude jezdit na koni. Svůj sen začíná s pomocí kamarádů uskutečňovat. Od Lojzy si tajně půjčuje grošovanou kobylu a začíná jezdit. Nejprve jen po louce a později i v panské jízdárně. Mnohokrát spadne a natluče si, ale nepovolí. A tak nakonec může předvést svou dovednost ustaraným a dojatým rodičům.