Bathory

Bohatá uherská hraběnka Erzsébet Báthoryová podle legendy na svém hradu Čachtice mučila a zabíjela panny a koupala se v jejich krvi, aby si zachovala mládí a krásu. Jak to bylo doopravdy, nikdo dnes neví... – Horní Uhry, 16. století. Erzsébet je od dětství zasnoubena s Ferencem Nádasdym. – Mladý pár se o svatební noci pomiluje. – Ferenc patří k nejstatečnějším bojovníkům ve válce s Turky. – Žebravý mnich Petr píše paměti o životě a smrti Erzsébet Báthoryové. – Část první. Ferenc. Čachtice 1593. Ferencův spolubojovník a soused Thurzo přiveze těhotné hraběnce „darem“ italského malíře Merisiho. Nádasdy mu slíbil za její portrét s dcerami Annou a Katalinou svobodu. – Ferenc po návratu z boje manželku znásilní a ona potratí. Muž se jí později omluví dopisem. – Ital maluje služku Eriku. Vyruší je hraběnka: zítra musí Merisi portrétovat ji. – Malíře uštkne zmije. Život mu zachrání hraběnčin um. Žena má vlastnoručně kreslený herbář i seznam vyléčených. – Služka Dora přivede Eriku, která se snažila utéct. Paní se od dívky dozví, že ji znásilnil Thurzo a že ji obtěžuje i komorník Ištván. Hraběnka jí dá zvláštní dýku... – Bitva u Ostřihomi, 1594. Turci zajmou Nádasdyho i Thurza. – Erzsébet ukazuje Merisimu panství. Má víc půdy, než uherský král. Stěžuje si na Thurza, který chce její jezera. – Thurzo podplatí žalářníka. – Erzsébet se chystá do Sedmihradska k příbuzným. – Nádasdy a Thurzo uprchnou. – Gyulafehérvár, Sedmihradsko. Z hraběnčina synovce Gábora je statný muž. Na oslavu narozenin dorazí Thurzo, Ferenc zůstal zraněný v Šárváru. Erzsébet tam vyrazí i s Merisim. – Šárvár, západní Uhry. Manžel je už pryč. Stopy po jeho radovánkách hraběnku rozčílí a dá zmrskat služky. Při večeři dovolí Merisimu, aby ji maloval nahou. Po milování se mu svěří, že její bledost je zaviněna krevní chorobou. Věnuje milenci prsten. – V Čachticích řádí upír: pověrčiví vesničané našli mrtvého Ištvána. Podle ran na krku hraběnka pochopí, že ho zabila Erika. – Erzsébet s Merisim pitvají Ištvána. – Erika, která s malířem tráví noc, se mu svěří, že má z paní strach. – Erzsébet rozčílí, že Erika má na ruce její prsten. Dívka lže, že jí ho milenec dal. Pokusí se utéct, ale zřítí se z okna na nádvoří... – Hraběnka vezme malíře na milost až za pár dní. Umělec jí prozradí, že se podepisuje jako Caravaggio. – Nečekaně dorazí Ferenc. Erzsébet pošle milence pryč, a pak splní manželskou povinnost. – Čachtice navštíví arcivévoda Matyáš. Při hostině Thurzo navrhne žárlícímu Nádasdymu, aby Merisiho otrávili, a nasype malíři jed do vína. Číše se však zmocní přiopilá Erzsébet. Ferenc přivolá kořenářku Darvulii. – Hraběnka se po týdnu probere. Hrabě už odjel, malíř utekl. – Vědma ví, jak léčit hraběnčinu krev. Prorokuje, že Erzsébet porodí syna a že ji čeká deset šťastných let. Má však nepřítele, jehož jméno jí Darvulia v den své smrti napíše vlastní krví. – Část druhá. Darvulia. O deset let později. Válka pokračuje. Kardinál Forgách pošle do Horních Uher otce Petra a novice Cyrila, aby zjistili, zda je hraběnka pod vlivem Darvuliiny černé magie. – Dcera Anna se zlobí na matku, že na vědminu radu odkládá její svatbu s hrabětem Zrínyim. – Petr a Cyril se ve vsi seznámí s Lucií, která má jít do služby na hrad. – Oba mniši lžou protestanskému pastoru Ponickému, že mají zmapovat zem. – Najde se zohavená mrtvola. Petr a Cyril o tom hned pošlou zprávu po holubovi. – Erzsébet po koupeli v červené lázni píše manželovi. Cítí se osamělá. Chválí Darvulii a je nešťastná, že umřela další služka. – Darvulia a Ficko pohřbí mrtvou na zahradě, což neunikne Petrovi, který to okamžitě nahlásí primitivním telefonem. – 1603. Obléhání Budy. Thurzo kvůli své hamižnosti zapomene krýt Ferencovi záda. – Hraběnka s dětmi dorazí do Šárváru. Manžel ji na smrtelné posteli varuje před Habsburky. – Šárvár, 1604. Na pohřbu Thurzo marně žádá vdovu o pozemky, jež mu prý mrtvý slíbil. – Gábor předá tetě dopis od Caravaggia. Erzsébet pak má sen o milenci. – Thurzova manželka, hraběnka Czoborová, nabídne muži pomoc: zná jedy a věří, že zvládne i Darvulii. – Na panství se najde mrtvola s vyřezaným erbem Báthoryů na prsou. – Hraběnka si stěžuje na halucinace. – Thurzo navrhne Erzsébet spojenectví s Habsburky, ona to však odmítne. Jeho pokus o polibek ji rozvzteklí. – Věrná Sára náhodou střihne svou paní. Ta ji v amoku ubodá nůžkami. Pak omdlí. – Erzsébet si stěžuje Darvulii: přestává rozlišovat sen a skutečnost. – Pastor Ponický káže proti hraběnce. – Petr a Cyril se tajně vydají na hrad. Z hraběnčiny rudé lázně naberou vzorek a odjedou na primitivních lyžích. – Hraběnka se shání po Sáře. Když se dozví, co udělala, obviní vědmu a dá ji uvěznit. – Petr s Cyrilem jsou při slídění na hradě odhaleni. Erzsébet jim chce dát vypíchnout oči. Pak Cyrila pozná; jako malého ho vyléčila. Poddaní přivezou Sářino tělo. Myslí, že dívku vysál upír. Hraběnku to zaskočí: služku přece už pohřbili. Zapomene na mnichy a jde pro Darvulii, jenže ta z kobky zmizela... – Voda z lázně obsahuje jen bylinky. Petr začíná chápat, že tu něco nehraje. – Bytča, panství rodiny Thurzů. Thurzova žena vrátí Erzsébet její herbář, jejž prý dostala od Darvulie. Hraběnka si zbědovanou vědmu, které dal Thurzo vyříznout jazyk, odveze. – Erzsébet se ve Vídni setká s králem Matyášem II. i s Caravaggiem. – Thurzo se neúspěšně pokusí hraběnku obvinit před panovníkem. – Darvulia píše krví na zeď jméno muže, který Erzsébet zničí: Thurzo. – Hraběnka k nelibosti dcer a zeťů určí jediným dědicem syna Pála. – Část třetí. Thurzo. Thurzo je palatinem. Stále usiluje o majetek Báthoryů. Jeho lidé se pokusí zabít Pála. – Hraběnka s Gáborem, maskovaní za Turky, napadnou Thurzovu vesnici. Gábor řekne tetě o Caravaggiově smrti. – Šárvár. Batthányi učí hraběnku bojovat s kordem. V Čachticích se zatím za ni kdosi vydává a vraždí za bílého dne. Žena se vrací do svého hradu s Pálem a s Lucií. – Thurzo se domluví s hraběnčinými zeti. – Petr čachtickou paní varuje před zrádci. – Thurzo obviní hraběnku u krále a ten do Čachtic pošle gardu. – 29.12.1610. Erzsébet se chystá do Sedmihradska. Na hrad vtrhne Thurzo s vojáky, ale nenajde tam ani svázané služky, ani krvavou lázeň. O to se postarali Petr s Cyrilem, kteří objevili tajnou chodbu do hradu. Palatin přesto hraběnku zatkne. – Bytča, 2.1.1611. Při výslechu „spoluviníci“ obviňují paní z hrůzných zločinů. Ficko přijde o hlavu a služebné Dora, Ilona a Katalin skončí na hranici. Hraběnka musí do domácího vězení. – Král Matyáš se na palatina zlobí, že případ uspěchal. Chce další důkazy. – Čachtický hrad, Černá věž, 1614. Petr navštíví uvězněnou hraběnku. Nepotěší ji: Gábora zabili a Zrínyi chce, aby se Pál matky zřekl. Žena dá mnichovi pro syna závěť. – Hraběnka chce zemřít: zpívá na loži a od svíček chytnou tapety... – Palatin vypraví Erzsébet důstojný pohřeb. – Thurzo přežil Erzsébet o dva roky. Kvůli jeho tvrzením je Erzsébet Báthory vedena v Guinnessově knize rekordů jako největší vražednice všech dob. Potomci Pála Nádasdyho žijí dodnes