Krajina ve stínu

Vitorazsko, chudý kousek pohraničí, kdysi patřilo k českému království. Poté bylo šest let součástí Rakouska. V roce 1920 si nad ním vymohlo správu nové Československo. Místní, kteří neměli rakouské školy, ale většinou mluvili česky, změnu těžce nesli. Obtížně získávali dotace pro svá políčka, mnozí přišli o práci, roztrhly se rodiny. V roce 1938 zabral Hitler Rakousko a následně i několik vesnic nedaleko. Do vsi Schwarzwald, která zatím zůstala v Československu, se tak znovu vrátila otázka: Kdo jsme a kam patříme? – Po křtinách sousedé slaví v hospodě. Maminka Marie Veberová dostane od šťastného manžela Karla a jeho rodiny šicí stroj. V lokále se vesele tančí na německý šlágr, který hraje kapela s mladou zpěvačkou Martou Liškovou. Floutek Franta Bláha sleduje vdanou Bednářovou s milencem na seně. Ženu pak vydírá a požaduje na ní stejnou „náklonnost“. – Josef Pachl, zeť židovského hokynáře Arnošta Steina, v sále promítá sovětský film Čapajev o bolševickém vůdci. Komunistická propaganda namířená proti menšinám způsobí rozruch a ukončí sousedské setkání. Opilý Otta Kaizinger vykřikuje rasistické výhrůžky. – Chlapi se vrací do vesnice, nebyli vpuštěni do práce přes hranici střeženou vojáky. Na návsi hostinská Anna vyzývá k uvědomění si příslušnosti k německému národu. Její návrh posunout státní hranici, tedy připojit obec k Německé Říši, někteří vítají i přesto, že se dřív hlásili k české národnosti. Karel petici podepíše navzdory manželčinu nesouhlasu. Lidem vadí, že vesnice s menšinou je považována za druhořadou. Starý Čech Kotrba důrazně namítá, že nepřátelští Němci zabrali pohraničí. Zanedbaný podivín Zwettler se do něho strefuje kameny, roztržku uklidní Karel. Zpěvačka Lišková balí stržený prapor s hákovým křížem a z okna pouští nahlas Hitlerův projev v rádiu. Její otec zuří. – Vychytralý Otta nabídne Steinovi odkoupení jeho krámku dřív, než mu ho zabaví Němci. Žid to odmítne a muže vyžene. Pohádá se s Josefem, nevěří, že jeho komunistické agitace mohou zastavit německé nebezpečí. Uklidňuje vystrašenou starou paní Steinovou. – Karel, jeho sestra Andula (Anna) a Bednář nesou petici kvůli připojení Schwarzwaldu k pohraniční německé jednotce. Oblečou si otrhané oblečení na důkaz toho, že je Češi okrádají. Na vojáky nezapůsobí, dostanou od nich jen uzeninu na přilepšenou. – Marie se stydí za Karlovy aktivity a má strach. Navrhne odstěhovat se, ale muž odmítá hospodářství opustit. – 1939. Veberová potupně pomáhá na přání manžela s našíváním svastik. Na domech se objeví hanlivé nápisy Česká svině a Jude. Ve vedení obce končí Jaroslav Mareš, novým starostou je proněmecký Olda, který chce zachovat pořádek. Stížnost Steinových, kterým někdo namaloval na vrata šibenici, zlehčuje. Lišková německy připomíná platné říšské zákony, v Německu Židy věší na lampy. – Hospodská nechá lokál vymalovat vzorem s hákovými kříži. Marii pobaví, že svastiky omylem našily na praporky obráceně. Marešovi někdo počmárá vrata, místní Němci na něho hanlivě pokřikují. Dochází k sousedským hádkám a potyčkám. Marie obětavě pomáhá s mytím nápisu, i když ji Karel varuje, že to není jejich věc. – Lišková alias fräulein Fuchs doprovází německého velitele, který do obce přijel. – Pachl sepisuje výzvu k odporu, chce ji roznést mezi sousedy. Na veselici pro německou návštěvu ho tři muži zatáhnou do dvora. Arnošt Stein dorazí v uniformě velitele hasičů, německá honorace ho ignoruje. Olda mu domlouvá, ať raději odejde. Židovi je z toho nevolno. – Josef je zostuzen, omotaný ruskou vlajkou a s hlavou od slepičinců sedí na dvorku svázaný. Rozhořčený Karel chce znát pachatele. – Anna hlásí sčítacímu komisaři příslušnost rodiny k německému národu. Marie namítá, že ona je Češka. Manžel ji upozorňuje, že jedině jako Němci dostanou příspěvek na půdu. Žena však trvá na svém. Stará Kotrbová by se kvůli větším přídělům k Němcům přidala, ale manžel, bývalý legionář, zahlásí jasně, že jsou Češi. – Hokynář nechá po vsi roznést balíčky se zbožím jako pozornost. – Z vesnice narukují vybraní muži. Otta je povoláním nadšen. Matky se loučí se syny, Anna je na svého chlapce hrdá. Vyprovází je bosý a špinavý Zwettler, starosta ho odhání. – Josef tajně přebírá od spojky v lese zbraň, Zwettler opodál pytlačí a zpozoruje to. – Alois Bednář zastává novou funkci drážního dozoru. Domů doveze zabavené zboží, jež ženu potěší. – Do hospody vpadne vyhladovělý dezertér Otta. Aby se vyhnul boji, přihlásil se k českému původu, dostal výprask a vyhazov z armády. Válku plánuje přečkat doma. – 1942. Oldův syn občas pošle z fronty rodině něco na přilepšenou. Starosta zboží dodá Arnoštovi a ukáže mu další udání na Josefa. Uzavřou spolu obchod. Starý muž pak zeťovi, „hrdinovi odboje“, vyčiní. Má strach o své blízké. – Karel odmítne vyrazit s rodinou na loutkové představení pro děti, které hraje Jaroslav a Zdeňka. Marie tajně předá Josefovi peníze na podporu českých rodin stižených zatýkáním. – Bláhovi pojde tele. Pachla odveze před zraky všech gestapo. Jaroslav donese jeho rodině jídlo od hostinské. – Se zakopáním mrtvého zvířete pomáhá Zwettler. Karel zapíjí s dalšími hospodáři špatné časy. Andula se chlubí pohlednicí od Rudy z Paříže. Olda do lokálu přivede syna, který se vrátil z fronty. Mladík zabil devatenáct Poláků, nyní je bez nohy. – Lišková vede dětský sbor Hitlerjugend. Olda vydává zbytek obecních zásob. – Nadržený Franta se vloudí do domu Bednářových a vrhne se na sousedku. Znásilnění zabrání manžel. – Na schůzi v hospodě vpadne rozčílený Frantův otec, uvězněného násilníka čeká po incidentu soud a hrozí mu koncentrák. Muž lituje, že se stavěl proti Němcům. Myslí, že kdyby vstoupil do německé strany, jíž chybí místní členové, mohl by synovi pomoci. Olda slíbí, že se za Frantu přimluví. – Veberová pomáhá Steinovým ukrýt cennosti do podšívek kabátů, do transportu odjíždí Arnošt s rodinou, vnučka Zdeňka zůstává. – 1944. Hospodskou zdrtí zpráva o synově smrti. V zoufalství vymlátí kameny okna obecního úřadu, kde se Lišková srdečně loučí s německým důstojníkem. Ženské dají Anně uklidňující zábal. – Ze Steinova domu Němci odvážejí zabavený nábytek, „míšenka“ Zdeňka tomu přihlíží. Olda servilně asistuje, má o věci zájem. Dívce předá dopis od rodiny a slíbí poslat její psaní. Jaroslav jí donese jídlo. Zdeňka podle Oldy dluží za nájem ve vlastním domě a hrozí jí vystěhování. Bývalý starosta částku uhradí. Olda se vymlouvá na úřední nařízení a stranou muži přizná, že dívčini příbuzní už nežijí. – 1945. K vesnici se belhá zubožený Josef. Zwettler ho doveze na sajdkáře s českým praporem k hospodě, kde hrají prvorepublikové hity, místní přemalovávají hákové kříže a šijí české vlajky. Zdeňka se radostně shledá s tátou, vítají ho i zarytí Češi Kotrbovi. Hospodská ho zve na jídlo. Pachl, který prošel i Terezínem a má viditelně podlomené zdraví, spěchá nejdřív na radnici. – Vyděšená Lišková se schovává doma. – Z příchodu bývalého odbojáře má radost Mareš, který je zpátky v úřadě. Josef, nový bezpečnostní tajemník okresu, má pomoct na místním národním výboru. Jaroslav dostane od vlády pokyn vyčistit obec od největších „nácků“. Olda se chce také zapojit, avšak Josef ho popuzeně odmítne. Zwettler funguje na radnici jako spojka. Pachl mu vpálí, že ví, kdo ho zostudil slepičinci. Podivín ho varuje, má přehled o všem, co se ve vesnici dělo, a tak se mu bude ještě hodit. – V hospodě Josef veřejně předčítá z novin řeč místopředsedy vlády Klementa Gottwalda, požaduje zneškodnit aktivní nacisty a zajistit jejich majetek. Zrádce a kolaboranty čekají lidové soudy, venkov konfiskace půdy. Názory sousedů se na vládní kroky různí. – Josef vyžaduje důrazně po Oldovi, bývalém říšském komisaři, věci zabavené jeho rodině. Když se „dozví“, že za smrt příbuzných si může kvůli neopatrnosti sám, vyhrožuje sousedovi soudem. – Veberovi doma probírají výzvu prezidenta Beneše odsunout Němce. Bojí se pomstychtivého Josefa. Marie muže uklidňuje, že nic neprovedl. Konec války manželé slaví na zábavě před hospodou. – Vyčerpaný Josef s Jaroslavem sestavují seznam zrádců, i když zatím nedostali jasné příkazy shora. Debat se účastní Zwettler s Ottou, pomýšlející na domy sousedů. Starý Kotrba to zaslechne a zrazuje je od „zlodějin“. – Do hospodářství Veberových vpadne ozbrojená garda, k níž patří i propuštěný Franta. Hrubě zatýkají „zrádce“. Jaroslav šokované ženě vysvětluje, že z nařízení vlády zadržení půjdou před soud. Zatím je zavřou do sklepa pod radnicí. S Karlem tam odvedou i Andulu. – Bednářovi doma balí. Chtějí utéct. Při vpádu Frantovy bandy se muž zbaběle schová a nepomůže manželce, kterou odvlečou. Franta se konečně pomstí sokovi. – Zwettler předhodí Liškovou lačným gardistům. Znásilněná a polonahá skončí s ostatními Němci ve sklepě. – Pachl požaduje od zadržených doznání. Odmítne pustit zuboženou zpěvačku. – Na náves dorazí partyzánský důstojník se svými muži a pověřením zbavit obec Němců. Jaroslavovi se nabídnutá „pomoc“ nelíbí, kvůli poruše telefonního spojení nemá instrukce z okresu. Vojáci jdou rychle na věc, práskač Zwettler je zavede do domů „zrádců“. Marie se dvěma malými dětmi a tchyní se musí rychle sbalit. Zdeňka, která marně žádala odpočívajícího Josefa, aby zastavil neurvalé vyhánění lidí, se s ní rozloučí. – Běsnění slyší zajatci ve sklepě. Těhotnou Bednářovou propustí. Žena se vrátí do vyrabovaného stavení. Uvnitř najde oběšeného manžela. – Franta s otcem ukořistí Mariin šicí stroj. Kotrbová si odnese malované hrníčky. – Vyhnanci směřují lesem k rakouské hranici. Pohraničí je plné a odsunuté obyvatele nepřijímá, musejí tedy zůstat v divočině. – Opilý Otto s Zwettlerem zadržené ve sklepě ponižují. Protestující Karel i ostatní jsou zbiti. – Podroušený důstojník požaduje po Jaroslavovi a Josefovi, aby stanovili lidový soud, potřebuje odjet a řešit další záležitosti. Češi rozsudek nad sousedy vynášet nechtějí. Jaroslavova snaha velitelův záměr odvrátit selže. – Ves je vzhůru nohama, gardisté střílejí mezi lidmi. Zdeňka prosí tátu, aby zabránil tragédii. Zlomený muž jí připomene hrůzy, jež zažil, i to, že jejich rodinu Němci zabili. Oběti slíbil pomstít. – Otta a Zwettler ve sklepě zneškodní Jaroslava, který tu najde zajatce zbité do krve. Josef se rozhodne postavit komisi. – Odsunutí „Němci“ přežívají v lese. Mariin syn se ptá na tátu. – Kotrba se i přes odpor musí stát členem improvizovaného soudu. Pachl obviněným oznámí, že k přiznání sice nedošlo, ale shodli se na rozsudku a za konkrétní přečiny udělují tresty smrti. Znechucený Kotrba nechce mít nic společného s vraždou, Jaroslav by zadržené raději poslal na okres. Josef však pevně trvá na vykonání rozsudku. Podle něj jde o revoluční soud trestající výjimečně závažné zločiny. Ostatní samozvaní soudci verdikt pod výhrůžkou podepíší. – Odsouzenci si v noci vykopají společný hrob. Zwettler tomu přihlíží. Opilý Franta s kumpány sousedy chladnokrevně postřílí. – Vyhnance v lese sužuje zima. Jaroslav se přijde Marii omluvit. Stěhuje se s rodinou z vesnice, nesnese pohled na hromadné pohřebiště. Žena od něho nic nechce. Na improvizované venkovní mši kněz povzbudivě hlásá, že situaci lidí bez domova mocnosti a československá vláda řeší. – Provizorium v lese je drsné. Oldův invalidní syn umírá. Veberová obdrží úřední výzvu k návratu domů. S tchyní najdou vydrancované hospodářství. Bláha se synem je vyženou a zastraší střelbou. Předseda Pachl prokáže Marii povýšeně „laskavost“. Umožní jí vrátit se do stavení, nabídne základní kusy nábytku a půjčí jí část zabavených polí. Potravinové lístky však neposkytne. – Zlomená Marie se rozpláče u svatební fotky, jež zůstala na zdi v poničeném stavení. Z obecního skladu si s pomocí Zdeňky odnese svůj stůl a židle, jež musí zaplatit. Josef jí nařídí nosit bílou pásku na ruce. – Kotrbová s manželem přinesou Marii zachráněné hrníčky, jež si vzala na památku. Poprosí o odpuštění. – Bláhu budí kvůli špatnému svědomí noční děsy, pomočuje se. – Marie zajde za Bednářovou, která se stará sama o dcerku, s žádostí o pochování mrtvých. Sousedka se obává, že to bude chápáno jako provokace, a nepodepíše. – Veberové se na obecním úřadu Pachl a Zwettler kvůli prosbě o exhumaci a řádný pohřeb vysmějí. Zdrojem neklidu jsou podle nich právě „černé vdovy“ a jejich děti, Josef požaduje zjednat nápravu. – Marie s Karlovou matkou dřou na přiděleném políčku. – 1947. Josefa zpovídá inspektor, který tvrdí, že lidový soud byl nepravomocný a rozsudky nebyly podloženy důkazy. Podle archivu gestapa nepřišlo za války ze vsi žádné udání. Josefově ženě se tak stala osudnou mužova neopatrnost při odbojové činnosti. Pachl, pomýšlející na kariéru okresního tajemníka, si chce na inspekci stěžovat. Zdeňka tajně vyslechne, že podle archivů otec ve vězení donášel a pokusil se o sebevraždu. Příslušník doprovázející inspektora Pachlovi doporučí na sebe neupozorňovat. Mladý Bláha, vyhozený z místa bachaře, má strach z účasti na popravě. Josef mu radí rychle vstoupit do komunistické strany. Franta po něm chce, aby ho dostal k StB. Vyhrožuje, že jinak bude svědčit proti němu. Dcera se od zdiskreditovaného otce distancuje a odjede pryč. – 1952. Státní úředník předá Marii uprostřed žní nařízení k okamžitému přesunu do vnitrozemí, jež se týká všech Němců v zemi. Rodina musí během tří hodin sbalit nejnutnější věci. Rozloučí se s Kotrbovými a opustí vesnici. Pachl je podle některých sousedů vrah a měl by se obávat o život. – V místě hromadného hrobu dají Veberovi poslední sbohem Karlovi. – Inspirováno skutečnou historickou událostí