Tátova volha

Po pohřbu manžela Ludvíka, který byl muzikantem, se jeho manželka, divadelní kostýmní výtvarnice Eva, sama doma trápí. Dcera Tereza zavolá na záznamník a vysvětlí matce, že si chtěla poslechnout tátův hlas z nahraného vzkazu. – Tereza má rakovinu a podstupuje chemoterapii. Její manžel Petr se o ni až příliš obětavě stará. Snad právě proto se mladá žena rozhodne odjet na pár dnů k matce do velké starší vily. Ráno se dohadují kvůli hrobu, který Eva nechce. Nakonec tam obě uloží Ludvíkovu urnu. Jenže Eva popel tajně přesypala a teď s ním popráší manželovu sbírku kaktusů. Podle Terezy jsou rostliny nějaké zaprášené, a tak je vyluxuje. Pak společně vyklízejí věci po Ludvíkovi. Tereza objeví v kapse otcova starého saka dětskou kresbu s věnováním: Tatínkovi Tomáš. Baví se o obrázku s Petrem. Ten jí doporučí, aby se v tom raději „nehrabala“. Při dalším hovoru matka vše zlehčuje a tvrdí, že sice měli s manželem po vzájemné dohodě oba „bokovky“, ale kdyby měl Ludvík nemanželské dítě, určitě by o tom věděla. Jenže dcera chce zjistit, zda náhodou nemá bratra. Matka jí ráno ukáže seznam otcových milenek a navrhne, že by za nimi mohly vyrazit tátovou opečovávanou volhou (GAZ-21 zvaný Carevna). Petr jim cestu veteránem marně rozmlouvá. Navíc na manželku tlačí, aby si zjistila důležité výsledky testů. Tereza to však záměrně odkládá. – Po delší jízdě krajinou, při níž matka s dcerou zabloudí na polní cestě, dorazí obě ženy ke Kamile, žijící v moderní luxusní vile. Mondénní stárnoucí dáma, jejíž manžel právě medituje kdesi v Tibetu, se chlubí různými vymoženostmi. S někdejší rivalkou se nepokrytě špičkují. Eva lživě naznačí, že Ludvík umřel po milování s ní. Je ovšem jasné, že Kamila žádného syna nemá, a tak dvojice pokračuje dál. Tereza si stěžuje na Petra; sice o ni pečuje, ale nespí s ní. – Další na řadě je Vlasta, která prý bývala velmi chytrá. Najdou ji ve vybydleném maloměstském činžáku, v bytě, kde je spousta dětí různého věku. Vlasta jim vládne pevnou rukou. Chlubí se jediným opravdovým potomkem, dospělou dcerou Janou, která tu žije se svým nezaměstnaným přítelem Pavlem. – Návštěvnice odejdou s příšernými háčkovanými kabátky, které Jana vyrábí a prodává na e-shopu. Odloží je při cestě na strašáka ve vinici. Zpívají si v autě Ludvíkovu oblíbenou píseň Suchého a Šlitra Tereza. Večer se ubytují v zámeckém hotelu, kde je svatba. Podle Evy se láska nedá měřit: buď je nebo není. Baví se o nevěrách i o tom, jak matka neměla na dceru čas, ačkoliv se prý vždy snažila, aby bylo dítě spokojené. Tereza přizná, že měla lepší vztah s otcem. – Další na řadě je Zelenková. Když zastaví u jejího domu, zlobí se na ně mladá Zelenková kvůli tomu, že jí probudily dítě v kočárku. Je to manželka Tomáše Zelenky, syna paní Zelenkové. Tu mladí „odstranili“ do zdejšího domova důchodců. – Energická a zkušená Hana Zelenková hraje důchodcům na klavír. Přivítá se s Evou a hned pozná, že Tereza nosí paruku po chemoterapii. Má sice syna Tomáše, ale rozhodně ne s Ludvíkem. S tím předstírali kvůli Evě, že spolu něco měli, ale vždy byli jen kamarádi. – Žena, od níž před časem odešel manžel s mladší přítelkyní, je pošle za Ludvíkovým nejlepším přítelem Jindřichem. – Tereze, která odmítá brát hovory od Petra, volá její lékařka. Hana pak z okna vidí, jak je Eva šťastná. Dcera s matkou oslaví dobrou zprávu o uzdravení na řetízkovém kolotoči. Pak je na pouti „balí“ dva kolotočáři. Tereza se jich zbaví, když si sundá paruku. Ženy se opijí a dělají v nočním městečku randál. Tereza se matce svěří, že chce od Petra odejít. Ta zase přizná, že s ní chtěla jet jen tak, i když věděla, že se nic nedozvědí. – Ráno dcera přiměje matku, aby řídila volhu, ačkoliv to měla od Ludvíka vždy přísně zakázané. Eva brzy zavaří motor. Tajně zavolá Petrovi, který pro ně přijede a odtáhne nepojízdné auto do opravny. Cestou muž vysadí obě ženy u Jindřichova hospodářství. Eva se tu srdečně přivítá s Jindřichovou manželkou Annou, jejíž muž sedí apaticky v sadu, kde právě česali jablka. Podle ní už nevnímá okolí a trpí demencí. Občas ale má světlé chvilky. Petr se vrátí s tím, že volha bude spravená zítra. Tereza mu nedaleko od Jindřicha řekne, že se s ním rozvede. Petr jí to rozmlouvá, ale žena tvrdí, že nechce žít jen opatrně a racionálně. Zaskočený muž ani není schopen říct, že ji miluje. Anna s Evou to slyší přes „chůvičku“, již má Jindřich na krku. Starý pán najednou začne křičet a všechny komandovat. A tak začnou sbírat jablka. Tereza využije jeho „světlou chvilku“ a vyzvídá. On potvrdí, že si Ludvík s Tomášem psali. Podle něj kamarád musel všechno tajit před manželkou, která prý byla jako ostříž. Proto také dopisy od syna svěřil jemu. Tereza najde na půdě kufřík, který je jich plný. Jenže písmo je skoro nečitelné. Podle Petra to mohl psát přeučený levák a on to dokáže s obtížemi přečíst. Dopisy z pozdější doby vznikly na stroji. Tomáš se prý na něm naučil, když začal dostávat od Ludvíka strojopisné dopisy. Jenže Tereza ví, že za otce psala na stroji vždy manželka. Eva přizná pravdu. Věděla o Ludvíkovu synovi dříve než on. Setkala se totiž náhodou v divadle s těhotnou ženou, která se tam po něm sháněla. Ona sama tehdy čekala Terezu. Žena odešla a nechala jí pro Ludvíka vzkaz (netušila totiž nic o vztahu těhotné Evy a svého milence). Eva manželovi vzkaz nikdy nepředala, aby zachránila svou rodinu. Napsala milence místo něj odmítavý dopis, ale posílala jí jeho jménem peníze, dárky pro chlapce a pak si s ním i jeho jménem psala. Dokonce jednou i „nahrála“ setkání otce a syna. Když Tomáš přijel za tátou, poslala mu naproti v otcově saku kolegu z divadla, který s chlapcem strávil celý den. Ludvík to zjistil podle obrázku v kapse saka a celý rok s manželkou nemluvil. Ale synovi tajně psal a jezdil s ním v létě na dovolenou, přičemž doma tvrdil, že je na turné s kapelou. – Tereza je rozhodnutá Tomáše najít a dát mu tátovu volhu. Eva však tvrdí, že pro ni všechno skončilo. – Ráno Petr přiveze spravené auto a řekne Tereze, že ji miluje. Zdá se, že jejich manželství dostane druhou šanci. Eva nakonec přisedne do volhy k dceři a spolu vyrazí hledat Tomáše na adrese z dopisů.