Jdu jenom v košili, ty v kabátku,
cestu jsme ztratili hned z počátku.
Blikají dvě hvězdy temnou nocí,
Pánbůh nás zanechal bez pomoci.
Drž se mě za ruku v zimě této,
snadné a lehké nebude to.
Kdo jiný líp to ví, nežli my,
vyhnaní do tmy a do zimy.
Odlétli ptáci, odplula loď,
ty kdo jsi bez viny kamenem hoď.
Pravda a láska ta pro nás není
a kdo se ohlédne, ten zkamení.
Já ženich a ty má nevěsta,
co nás to potkalo na cestách?
Neptej se, stejně ti nepoví,
za stromy dva vlci hladoví.
Dva vlci s jizvami na těle,
z oblohy svržení andělé,
nepoví, mlčí, mají hlad.
Jediný na světě já tě mám rád.
Jediný na světě k tobě praví,
udělám ohýnek z listů trávy.
Až bude plápolat v stromových kůrkách,
já budu Křemílek, ty Vochomůrka.
Vyšplhám větvemi do koruny,
cestu nám osvětlí oko Luny,
přes rokle, výmoly, přes jámy,
půjdeme a milost nad námi.
Přes rokle, výmoly, přes jámy,
půjdeme...
Hmmmmmmmmmmmmmmmm