Obsluhoval jsem anglického krále

Drama / Komedie / Romantický / Válečný

Česko / Slovensko / Německo / Maďarsko, 2006, 120 min

Režie:

 Jiří Menzel

Předloha:

 Bohumil Hrabal (kniha)

Scénář:

 Jiří Menzel

Kamera:

 Jaromír Šofr

Hudba:

 Aleš Březina

Hrají:

 Ivan Barnev, Oldřich Kaiser, Julia Jentsch, Zuzana Fialová, Milan Lasica, Marián Labuda st.,Martin Huba, Josef Abrhám, Jiří Lábus, Jaromír Dulava, István Szabó, Pavel Nový, Zdeněk Žák,Rudolf Hrušínský ml., Petr Čtvrtníček, Jiří Šesták, Pavel Vondruška, Petr Brukner, Jaroslav Tomsa,Oldřich Vlach, Jiří Knot, Naďa Konvalinková, Ladislav Županič, Tonya Graves, Václav Knop, Milan Enčev, Kristýna Boková-Lišková, Emília Vášáryová, Jan Klusák, Jiří Žák, Rudolf Jelínek, Petr Herrmann, František Řehák, Václav Chalupa, Vlastimil Brabec, Viktor Tauš, Zdeněk Maryška,Martin Zahálka, Barbora Mottlová, Jana Podlipná, Milan Šimáček, Nikolaj Pavlov Penev, Thomas Zielinski, Vladimír Kulhavý, Zdeněk Dolejší, Petra Hřebíčková, Jiří Plachý ml., Marie Málková, 

Začínající číšník Jan Dítě má komplexy kvůli výšce. Začíná u prodeje párků, pak se ale dostane do hotelu Zlatá Praha, později do hotelu Tichota, kde se schází v noci významní lidé s milenkami. Nakonec pracuje v hotelu Paříž, kde je mu vzorem vrchní Skřivánek, který zná obdivuhodně psychologii a sociologii hostů – říkal, že obsluhoval anglického krále. Janovi se poštěstí a jako záskok mohl obsluhovat habešského císaře, od kterého dostal habešský řád. Později si vzal Němku, která ukradla deportovaným Židům cennépoštovní známky. V závěru války však při bombardování zemřela.

Před únorem 1948 si koupil za utržené peníze za známky hotel. Penězmi si i vytapetoval stěnu. Po únoru 1948 mu byl hotel sebrán a milionáři byli sváženi do komunistických vězení. On tam však odešel dobrovolně, protože chtěl být ve vyšší společnosti za každou cenu, v dobrém i ve zlém. V kriminále ale potká osoby, se kterými dříve spolupracoval a díky svým ambicím se k nim otočil zády, takže ho teď mezi sebe nepřijmou. Za 15 milionů korun dostal Dítě 15 let vězení natvrdo. Díky amnestii byl propuštěn po 14 letech a 3 měsících.

Nakonec se z něj stane cestář na samotě v liduprázdných Sudetech. Celý život se snažil přizpůsobit, dostat se do vyšší společnosti, proto i za okupace podlézal Němcům. Ale nikdy se mu to nepodařilo. Pochopí tak, že je zbytečné přizpůsobovat se světu. V závěru se smíří se svým životem.