Přes vánoční svátky nabírají pověry na síle a daly tak vzniknout nespočtu milých tradic. Díky nim se nejen stmelí a pobaví rodina, ale nahlédne se do blízké budoucnosti a ovlivní dění následujícího roku. Zpívání koled, lití olova, rozkrajování jablek a věštění z jader i loupání vlašských ořechů ke štědrovečerní zábavě patří, ale Češi mají v rukávu zvyků mnohem víc.
Medové tváře
K Vánocům patří v neposlední řadě i láska a radost. Všichni bez rozdílu si před večeří nabrali lžičku medu a pomazali si s ním tváře. Dnes se med hojně přidává do hydratačních krémů a masek, dříve věřili, že se sladkými tvářemi je láska a pohoda jen tak neopustí.
Překvapení ve vánočce
O tom, kdy by se měla péct vánočka, se vedou nekonečné spory. Jeden zadělává těsto už 22. prosince, druhý výhradně o dva dny později. Ať tak či onak, nezapomeňte do ní ukrýt jedno malé zrnko suchého hrachu. Kdo ho najde, bude mít po celý rok štěstí.
Ručně vyráběné vánoční dekorace jsou hitem: Tyhle vytvoříte za pár minut
Stůl v řetězech
Jakmile celá rodina usedne ke stolu, nikdo nesmí vstát, dokud nemají všichni snědeno. Vstane-li hospodyňka, slepice přestanou nést a rodina bude živořit. Vstane-li někdo jiný, celý rok se se svými blízkými nesetká a bude ho provázet smůla. Pro jistotu se nohy stoly svazovaly silným provazem nebo řetězem, který umocnil potřebu rodiny zůstat pohromadě.
Devět chodů
Večeře by se neměla podávat, dokud nevyjde na obloze první hvězda, a měla by se skládat z devíti chodů, včetně polévky, chleba s medem, kapra a bramborového salátu. Podávat by se neměl žádný alkohol (tedy ani pivo).
Očekávání
Lichý počet strávníků nevěstí nic dobrého a mohl by do nového roku přinést spoustu smůly. Pro jistotu se prostírá jedno místo navíc, kdyby šel kolem pocestný a požádal o přístřešek a něco k snědku. Toto pravidlo platí i pro ty, kteří by zbloudilým nomádům neotevřeli. Prázdné místo slouží jako vzpomínka na zemřelé a jejich duše.
Kdo si hraje...
Po večeři se celá rodina přesune k vánočnímu stromku a s nadšením se vrhne do rozbalování. Dříve se ale až do půlnoci hrály kostky nebo karty. Kdo vyhrál, mohl se těšit na štěstí a přebytek.
Průvan v kapsách
Na Štědrý den se všichni hodí do gala. Elegantní šaty, střevíčky, třpytivé čelenky, košile a pásky pro jistotu povolené o dvě dírky. Muži by ale u sak měli nechat kapsy dokořán. Jedině tak jim do nich napadá štěstí a trocha peněz navíc.
Pohlazení
Úroda byla dříve pro většinu rodin klíčová. Při zadělávání kynutého těsta chodily ženy s mísou po dvorku, rukama hladily kmeny stromů a volaly: „Stromečku, obroď!“ Tento rituál podpořily gestem po večeři, kdy se zbytky zakopaly ke kořenům ovocných stromů.
2024 ©