Drama
Československo, 1987, 87 min
Režie:
Scénář:
Jarmila Tomášová, Peter Hledík
Kamera:
Hudba:
Hrají:
Jiří Kodeš, Ivan Gübel, Bronislav Poloczek, Joanna Żółkowska, Martin Huba, Tomáš Žilinčík, Igor Krempaský, Slávo Drozd, Anton Živčic, Vladimír Jedľovský, František Kovár, Ján Gubala, Zdena Herfortová, Jan Nemejovský, Viktor Blaho, Jaromír Šmaha, Andrej Pachinger, Michal Monček, Emil Tomaščík, Beata Znaková-Drotárová, Jana Kopsová-Pizová, Jana Oľhová, Václav Helšus, Zdeněk Junák, Jozef Husár, Jaroslav Trón, Vilhelm Perháč, Bohumil Kostrec, Ladislav Gerhardt, Viliam Meško, Katarína Kolníková, Peter Lipa, Jana Drugová, Abba Said
Slovenský námezdní dělník Štefan Banič opustí v roce 1907 ženu Rózu, tři děti i rodnou ves a odjede s řadou dalších chudých mužů za výdělkem do Ameriky. Usadí se v pensylvánském městě Greenville, kde si najde práci v místní slévárně a později v dole. Jako spoustu jiných lidí i jeho okouzlí kinematograf. Nejvíc jej zasáhnou dokumentární záběry pilota, který se se svým strojem zřítil na zem a zahynul. Štefan začne vymýšlet způsob, jak pilotům zachránit život. Podle něj jde o jakousi obdobu záchranných vest a kruhů, jaké viděl na lodích. S pomocí hluchoněmého kutila přezdívaného Edison vymyslí a sestrojí „padostroj“ na principu deštníku, který se rozevírá pod pilotovýma rukama. S pomocí zámožného amerického inženýra Franka si Banič dokonce zažádá o patent. Jenže musí před zástupci úřadů skočit z výšky patnácti podlaží a osobně tak demonstrovat, že jeho vynález skutečně funguje. Následně skutečně získá patent a výhradní právo svůj padostroj vyrábět a prodávat. První, kdo má o novinku zájem, je americké letectvo. Jenže se píše rok 1914 a Banič je občanem Rakouska-Uherska, zataženého do největší války, jakou dosud lidstvo zažilo. A tak nadějný vynálezce pozná, že realita je přinejmenším stejně tvrdá jako zem, na kterou dopadal při svých pokusech…
Slovenský televizní film z roku 1987 je založen na skutečných událostech. Štefan Banič získal osvědčení od Amerického patentového úřadu 25. srpna 1914 a jeho vynález je považován za první skutečně funkční a reálně využívaný padák. Místo očekávané milionové sumy mu však americké letectvo nabídlo víceméně jen náhradu výdajů a čestné členství. Pár let po první světové válce se Banič vrátil domů, živil se jako zednický mistr a zemřel v zapomnění v roce 1941.